Vůně strachu v GALACTICE a problémy amatérského letteringu

8.3.2016 In ART

Vůně strachu v GALACTICE a problémy amatérského letteringu

Před časem mě oslovil zahraniční fantasy časopis GALACTICA s tím, že by rádi otiskli náš komiksový kraťas Vůně strachu. Samozřejmě jsme s Viktorem souhlasili. Naše komiksy jsme viděli nejčastěji vytištěné v češtině a angličtině, ale maďarština je novinkou. Uvědomil jsem si zde znovu jak je pro některé komiksové tvůrce lettering hodně neprobádané téma. Např. grafik, který dělal maďarský lettering pro náš komiks si mohl trochu víc pohrát s bublinami, protože to někde nevypadá moc dobře.

Lettering je důležitá součást každého komiksu (pokud to není komiks beze slov, popř. bez SFX). Tato oblast komiksové tvorby má spoustu zásad a principů, týkajících se především tvaru bublin, výběru fontů, kompozice atd. Právě lettering je nejvíce podceňovanou částí komiksů u některých českých kreslířů, kteří ji berou pouze jako doplňkovou záležitost. Většina zásad letteringu pak zcela zaniká.

Jeden z takových případů, který si vybavuji z poslední doby, je komiks Stopa Legionáře, který vycházel dlouho v časopise ABC a po té ji vydalo nakladatelství Argo. Silnou stránkou komiksu je jistě hodně historických faktů prezentovaných skrze příběh hlavního hrdiny a jeho koně. Dobová věrnost v kresbě Michala Kociána je moc fajn, ale slabým místem je právě lettering. Ten svou kompozicí často nedává smysl a nevede oko diváka správně po panelech obrazových, ani textových a nespojuje textové informace s těmi vizuálními. Nehledě na to, že text v bublinách vůbec nedýchá po okrajích, je nahuštěný a samotné řečové chvostíky jsou dost neestetické a krkolomné. Stává se to především v dlouhých informativních pasážích, kde je hodně textu. Objevujete se tam dokonce křížení chvostíků a jejich překrývání jinými bublinami – TO NE! NIKDY! To si může dovolit jen někdo jako Nikkarin, který lettering kreslí ručně, hraje si i s jeho prolnutím do kresby a používá další vizuální triky jak lettering udělat zajímavým. Ale to vše používá záměrně a ne protože by nevěděl jak jinak vyřešit kompozici.

Kompozice letteringu je výrazně důležitá věc k tomu, aby se komiksové strany četly snadno, bez zmatených přeskakování do jakého okna se má jít dál, která bublina se má přečíst jako první atp.

Pro porovnání vkládám i svojí stranu z komiksu, kde se nachází také dialog dvou postav. Přemýšlení o kompozici letteringu je nutné pečlivě promyslet a zakreslit již ve fázi skic, ideálně thumbnailů (storyboardu), u kterého musí být dopředu jasně vytvořená kompozice vůči vizuální stránce vyprávění.

Konkrétně v úpravě našeho komiksu pro GALACTICU je pár chyb, které nejsou tak hrozné. Ale to jen díky kvalitnímu letteringu od našeho letterera, mocného Miloše Mičátka. Někdy se lettering téměř do bubliny nevejde. Jindy je použitá zcela jiná bublina, která nerespektuje osobitý tvar, kterou náš letterer navrhl. Ano, i bubliny mohou být osobité jako je vidět na následujících ukázkách Todda Kleina u Sandmana nebo právě Miloše Mičátka, který netvořil klasicky zakulacenou bublinu, ale bublinu, která má lehce hranaté tvary, které jsou konzistentní se stylem linky mojí kresby.

Lettering zkrátka není sranda. I na téma kompozice a letteringu občas vedu workshopy a vysvětluji principy, kterých se držet, aby byl lettering zpracovaný pokud možno bez chyb. Jeden takový workshop nás čeká 10. 3. 2016 v Městské knihovně v Praze. Tak se přijďte mrkout! 😉

A zde je ukázka z časopisu GALACTICA.